18.11.2005 jsme odletěli na World Performing Arts Festival 2005 v druhém největším pakistánském městě Lahore.

Multižánrový fesťák se letos konal již podvacáté a kromě muziky zahrnoval i divadlo, film, loutky a tanec. Program byl hodně pestrý, ale bohužel jsme toho kromě muziky moc neviděli. Odehráli jsme tři koncerty v rámci Worldmusic, Folk a Jazz night. Poté jsme na přání víceprezidenta festivalu Saadaana Peerzady začli zkoušet se slavným pakistánským zpěvákem Sain Zahoorem, který byl nominován na BBC Worldmusic 2006. Společný kus s tímto démonicky vyhlížejícím zpěvákem a jeho doprovodnou kapelou jsme pak odehráli celkem třikrát.

Na neděli 27.11. jsme dostali pozvání na vůbec první festivalovou prezentaci pro pakistánského prezidenta Pervaize Musharrafa. Koncert se konal v sídle tamního hejtmana a díky bezpečnostním opatřením a neustálému čekání to bylo dost náročný. Na závěrečný večer 28.11. přijal prezident pozvání přímo na festival, takže komplikace díky ochrance se opakovaly.

Na festivalu byli umělci z celého světa - Indie, Čína, Srí Lanka, USA, Francie, Norsko, Turecko... Velkým zážitkem pro nás byl koncert 70leté pakistánské legendy Reshman, uhrančivý Arif Lohar, nejlepší pakistánský bubeník Goonga Sain Dhoila, který je hluchý a němý, či zástupci rodiny Ali Khan.

Kromě obrovské Badshahi mešity a lahorské pevnosti, kde jsme třeba viděli zlatem vyšívaný korán, se nám podařilo zajet na nadelakou pakistánsko-indickou hranici. Každý večer se tam sundávají vlajky. Je to úžasná podívaná. Pakistánec si musí koupit lístek, cizinec to má zdarma. Lidi si tam jdou zařvat Ať žije Pakistán! nebo Ať žije Indie!. Skvěle se tam vaří, ale po Čecha dosti ostře. Každý jídlo jsme si připadali jak soptíci. Ale rýže, masíčko, zeleninka, placky, všechno je výborný. Jen pakistánská vodka a whiskey jsou slabší. Barva odpovída názvu, ale chuť už ne.

Navštívili jsme místní trhy a zakoupily množství šátků, šperků a samozřejmě i hudební nástroje. Naše sbírka se rozšířila o indické harmonium, sarandu, grumlu...

Pokud zavítáte do Pakistánu, nalaďte si lahorské FM radio 89. Hraje naši muziku.

Zkušenost to pro nás byla úžasná. Pakistán je uplně jinej svět, jiná kultura. Byl to celkem šok, ale příjemnej. Většina věcí se nedá slovy sdělit, to se prostě musí zažít. Každopádně je to krásná zěmě s úžasnýma lidma. Rádi bysme se tam podívali znovu.

Na festivalu s námi byl Honza Dědek z Reflexu. Jeho postřehy z jednotlivých dnů najdete zde. Fotky můžete okouknout tady. Dopis od pořadatelů, který jsme dostali po ničivím zemětřesení chvíli před festivalem, si můžete přečíst zde.